| 10 dnů výlet |
|
Den 1 - Den 2 - Den 3 - Den 4 - Den 5 - Den 6 - Den 7 - Den 8 - Den 9 - Den 10
(Den 1) Skopje
Prohlídka Skopje: stará a nová část mĕsta, Starý kamenný most, kostel Sv. Spas s překrásným dřevĕným vyřezávaným ikonostasem, mešita Mustafa-paši, Skopská citadela Kale, vzpomínkový dům Matky Terezy, … Kostel Sv. Spas je vystavĕn na začátku 17. nebo 18. století na základech starého kostela. Na jižní stranĕ se nachází fresková malba z 16. století, pocházející ze starého kostela. Jakmile vejdete do kostela, budete nadšeni překrásnĕ vypracovaným ikonostasem. Ikonostas je vrcholné dílo známých mistrů Petre Mijaka Filipovského a Makaria Frčkovského a demonstruje nejvyšší dosah řezbářství nejen v hranicích Makedonie, ale i dále. Ikonostas obsahuje velký počet výjevů z Bible, geometrických ornamentů a florálních a faunálních detailů.
(Den 2) Matka a kláštery v okolí Skopje
Jízda podél řeky Treska, Rekreační středisko na řece Treska, Klášter a kostel Sv. Bohorodičky. Procházka k vodní přehradĕ Matka a ke kostelu Sv. Andej (14. století) a ke kostelu Sv. Nikola Šiševski. Návštĕva kláštera a kostela Pantelejmon na úpatí hory Vodno. Na severním úpatí hory Vodno, v kaštanovém lese nad vesnicí Gorno Nerezi, vzdálené 8 km od Skopje, se nachází jeden z nejvýznamnĕjších a nejstarších památníků středovĕkého období v Makedonii, klášter Nerezi, zasvĕcený Sv. Pantelejemnonu. Klášter je opásaný hradbami z pozdĕjšího období. Kostel založil Alexej Komnin z dynastie Komnin v r. 1164, za doby byzantské nadvlády v Makedonii. Fresky datují z doby výstavby kostela, ale existují i jiné, z 15., 16. a 19. století.
Prohlídka Tetova a vĕhlasné Pestré mešity. Prohlídka kláštera Sv. Bohorodičky v Kičevu.
Pestrá mešita v Tetovu je unikátní mešita v rámci islámského umĕní, kterou dala vystavĕt Husania Hanuma, dcera paši, který vládl v tom období.
(Den 4) Mavrovo, Galičnik a Sv. Jovan Bigorský
Návštĕva Národního parku Mavrovo, známého lyžařského střediska a jezera Mavrovo, vesnice Galičnik – typické makedonské tradiční vesnice. Jízda podél řeky Radika. Návštĕva kostela a kláštera Sv. Jovan Bigorský.
Klášter Sv. Jovan Bigorský je nejvĕtší kulturní památník v této oblasti. Klášter byl vystavĕný v r. 1020. Ikonostas vyřezaný z ořechového dřeva pochází z let 1830-1840 a má jedinečnou hodnotu v rámci Evropského umĕní. Ikonostas vyřezali stejní mistři jako v kostele Sv. Spas ve Skopje,Petre Mijak Filipovski a Makarie Frčkovski. V protikladu s církevními zákony, mistři řezbáři vyřezali do dřeva ikonostasu i svou podobu. Klášterní komlex vyniká m.j. i starými budovami s jídelnami, všechny vystavĕné v 18. století.
(Den 5) Struga
Prohlídka mĕsta Struga – mĕsta poezie a rodné mĕsto bratří Miladinových.Návštĕva kostela Sv. Bohorodička v Kalištĕ. Odjezd do Ochridu a cestou návštĕva kostela Sv. Erazmus.
Jeskynní kostel Sv. Erasmus: v okolí Ochridu se nachází vĕtší počet jeskynních kostelů. Výzkumy je dokázáno, že jeskynĕ, která se nachází asi 2 km od Ochridu po pravé stranĕ autocesty Struga- Ochrid, je první, která byla přemĕnĕná na mnišskou celu nebo kostel. Za dobu své dlouhé historie tento jeskynní kostel byl mnohokrát rekonstruován, avšak fresky, namalované ve skalách, jsou zachovány dodnes.
Na základĕ portrétů se oceňuje, že pocházejí z počátku 13. století. Jméno malíře tĕchto fresek nezůstalo dochováno. Předpokládá se, že kostel a klášterní cely používali mniši nebo malé mnišské bratrství. Kostel je zasvĕcený Sv. Erasmovi, jehož jméno je svázáno s christianizací místního obyvatelstva v 3. století.
(Den 6) Ochrid
Prohlídka staré části mĕsta, proslulé typickou architekturou, návštĕva Samuilovy citadely, kostela Sv. Sofie, kostela Sv. Jovan Kaneo, Plaošniku, Biljaniných pramenů… Návštĕva kláštera Sv. Naum a kostela Sv. Zaum… Kostel Sv. Sofie je jeden z nejznámĕjších středovĕkých kostelů na tomto území. Dlouhou dobu byl katedrálním kostelem (“Veliký kostel”) Ochridské arciepiskopie, jejíž církevní moc dosahovala až k řece Dunaj na severu a Soluňského zálivu na východĕ. V minulosti, resp. za dob cara Samuila, který ke konci X. století přemístil své trůnní mĕsto z Prespy do Ochridu, byl tento kostel zřejmĕ používán jako katedrála,. Datum výstavby kostela není znám, protože neexistují zápisy, které by jej pomohly určit. Podle určitých informací je známo pouze to, že dnešní kostel byl vystavĕn nebo obnoven za doby episkopa Lva, který byl v čele církve v období 1035-1056.
Na jihozapádní stranĕ pahorku nad Ochridským jezerem se nachází kostel zasvĕcený Sv. Jovanu Kaneovi (Sv. Jovan Bogoslov - Kaneo). Není jisté, kdy byl kostel vystavĕn a namalovány fresky. Na základĕ jednoho dokumentu se předpokládá, že byl založen ještĕ před rokem 1447. Architektura kostela je důležitá pro studium středovĕkých památníků kultury.
Klášter Sv. Naum se nachází v jihovýchodní části Ochridského jezera v tĕsné blízkosti Makedonsko-albánské hranice. Jeho výstavba je spojena se jménem Svatého Nauma, nejbližšího spolupracovníka Sv. Klimenta Ochridského. Zápisy o životĕ a díle Sv. Nauma se nacházejí v třídílné knize, vĕnované jeho životĕ. Ke konci svého života Sv. Naum nechal vystavĕt klášter Sv. Archandĕl, kde byl pohřben po své smrti v r. 910. Architektonicky kostel Sv. Nauma má formu třílístku, podobnĕ jako kláštery Sv. Klimenta a Pantelejmon. Kostel Sv. Bohorodička Zaumská byl postaven v r. 136. (Den 7) Prespanské jezero a Bitola
Odjezd k letnímu rekreačnímu středisku Oteševo přes pohoří Galičica, na kterém se rozkládá jeden ze tří národních parků v Makedonii. Z jednoho bodu na vrcholu pohoří je možno spatřit obĕ jezera, Ochridské a Prespanské. Návštĕva kostela Sv. Georgi v Kurbinovu. Prohlídka Bitoly a ranĕ křesťanského mĕsta Heraklea. Procházka Národním parkem Pelister. Hlavní mĕsto oblasti Lynkestidos v Severní Makedonii se nachází v bezprostřední blízkosti dnešní Bitoly. Heraklea je jedno z nejvýznamnĕjších mĕst antické Makedonie. Jeho založení (pol. 4. století p.n.l.) je spojeno s jménem Filipa II. Urbánní vzhled a rozvoj mĕsto získává za starořeckého, římského a ranĕ křesťanského období, avšak svůj vliv zanechal i Řím, Sýrie a Alexandrie. Kromĕ množství různých archeologických nálezů, objevených do dnešního dne, Heraklea je nejznámĕjší svými mozaikami. Tyto mozaiky datují ze 4. století. Námĕty jsou nejrůznĕjší: pávi, voda tryskající z pramenů, jeleni a ptáci pijící vodu z pramene života. Všechny scény mají vyzývat křesťany, k tomu, aby následovali Kristovo učení, představeno symbolicky scénami z lovu nebo z křesťanského ráje.
(Den 8) Kruševo, Prilep a Treskavec
Prohlídka Kruševa – mĕsta muzea, mĕsta procházek, vzdušné láznĕ, lyžařského centra… Mĕsto je symbolem archaické architektury. “Kruševský dům” je kapitolou v knihách studia architektury. Návštĕva kláštera “Treskavec” po cestĕ k Prilepu. Prohlídka Prilepu.
Deset kilometrů od Prilepu, v klínĕ skal Zlatova vrcholu, leží kostel Přesvatá Bohorodička, který spolu s mnišskými celami a klášterní jídelnou kláštera Treskavec nabízejí božskou duchovní energii návštĕvníkům tohoto překrásného malebného kraje. Z hor se nabízí čistý pohled na celou Pelagonickou kotlinu, na pohoří Pelister, Babunu a Kajmakčalan. Klášter Treskavec byl postavený pravdĕpobnĕ v 13. století, za doby vlády byzantských králů Andronika II a Michaila III, kteří byli, podle zápisů na freskách u vchodu do kláštera, prvními donátory kláštera. Klášter byl obnoven ve 14. století, za doby vlády krále Milutina. V klášteře Treskavec se nachází významné artefakty: dvoukřídelní dveře na vchodu imperátora z 16. století, vyřezávané technikou plytké řezby, kříž Kosmitos ze 17. století, část kostela určená pro církevní sbor, slavnostní ikony a ikony apoštolů ze 17. a 18. století.
(Den 9) Kavadarci, Negotino, Dojranské jezero, Strumica, Smolarské vodopády, kláštery Veljusa a Vodoča.
Prohlídka mĕst Kavadarci a Negotino (vinohrady), Dojranského jezera, Smolarských vodopádů, kláštera Sv. Leontij (Vodoča) z r. 1018 a kláštera Veljusa. Veljusa – klášter Přesvaté Bohorodičky Eleusy. O výstavbĕ kostela a o jeho zakladateli, episkopu Manuilovi, jakož i o pravidlech duchovního a každodenního života prvních mnichů existují originální historické údaje, t.j. Pravidla (Typik), napsané osobnĕ episkopem Manuilem v období 1085 – 1106. Tento spis představuje jeden z nejstarších známých pravidel v dĕjinách pravoslavného mnišství, který svĕdčí o tisícileté mnišské tradici v Makedonii. Klášter je postaven v r. 1080 a z té doby datuje i nartex a jižní paraklis (kaplička). Freskovní malba je dosti poškozená, přesto se dají rozeznat dvĕ fresky, které datují z tohoto období.
(Den 10) Berovo, Delčevo, Kriva Palanka a klášter Sv. Joakim Osogovski.
Prohlídka Berova a Delčeva – oblasti zdravé výživy, hustých lesů, čistého vzduchu, řek a mnoha přírodních krás… Návštĕva kláštera Sv. Joakima Osogovského v Krivé Palance. Podle životopisu Sv. Joakima Osogovského, dĕjiny kláštera započínají ve 12. století, za doby byzantského imperátora Manojla Komnena (1143-1180). Na základĕ údajů, klášter založil knĕz Teodor z oblasti Ovče Pole, který se po smrti manželky rozhodl vstoupit do mnišského řádu. Pod mnišským jménem Teofan je znám jako zakladatel prvního chrámu, kam přenesl a pohřbil ostatky svĕtce. |






