Den 1 - Den 2 - Den 3 - Den 4 - Den 5 - Den 6 - Den 7

(Den 1) Skopje

Prohlídka Skopje: stará  a nová část mĕsta, Starý kamenný most, kostel Sv. Spas s překrásným dřevĕným vyřezávaným ikonostasem, mešita Mustafa-paši, Skopská citadela Kale, vzpomínkový dům Matky Terezy, …

Kostel Sv. Spas je vystavĕn na začátku 17. nebo 18. století na základech starého kostela. Na jižní stranĕ se nachází fresková malba z 16. století, pocházející ze starého kostela. Jakmile vejdete do kostela, budete  nadšeni překrásnĕ vypracovaným ikonostasem. Ikonostas je vrcholné dílo známých mistrů Petre Mijaka Filipovského a Makaria Frčkovského a demonstruje nejvyšší dosah řezbářství nejen v hranicích Makedonie, ale i dále. Ikonostas obsahuje velký počet výjevů z Bible, geometrických ornamentů a florálních a faunálních detailů.

↑ top ↑

(Den 2) Mavrovo, Galičnik a Sv. Jovan Bigorský

↑ top ↑

(Den 3) Ochrid

Kostel Sv. Sofie je jeden z nejznámĕjších středovĕkých kostelů na tomto území. Dlouhou dobu byl katedrálním kostelem (“Veliký kostel”) Ochridské arciepiskopie, jejíž církevní moc dosahovala až k řece Dunaj na severu a Soluňského zálivu na východĕ. V minulosti, resp. za dob cara Samuila, který ke konci X. století přemístil své trůnní mĕsto z Prespy do Ochridu, byl tento kostel zřejmĕ používán jako katedrála,. Datum výstavby kostela není znám, protože neexistují zápisy, které by jej pomohly určit. Podle určitých informací je známo pouze to, že dnešní kostel byl vystavĕn nebo obnoven za doby episkopa Lva, který byl v čele církve v období 1035-1056.
 
Na jihozapádní stranĕ pahorku nad Ochridským jezerem se nachází kostel zasvĕcený Sv. Jovanu Kaneovi (Sv. Jovan Bogoslov - Kaneo). Není jisté, kdy byl kostel vystavĕn a namalovány fresky. Na základĕ jednoho dokumentu se předpokládá, že byl založen ještĕ před rokem 1447. Architektura kostela je důležitá pro studium středovĕkých památníků kultury.
 
Klášter Sv. Naum se nachází v jihovýchodní části Ochridského jezera v tĕsné blízkosti Makedonsko-albánské hranice. Jeho výstavba je spojena se jménem Svatého Nauma, nejbližšího spolupracovníka Sv. Klimenta Ochridského. Zápisy o životĕ a díle Sv. Nauma se nacházejí v třídílné knize, vĕnované jeho životĕ. Ke konci svého života Sv. Naum nechal vystavĕt klášter Sv. Archandĕl, kde byl pohřben po své smrti v r. 910. Architektonicky kostel Sv. Nauma má formu třílístku, podobnĕ jako kláštery Sv. Klimenta a Pantelejmon.

Kostel Sv. Bohorodička Zaumská  byl postaven v r. 136.

↑ top ↑

(Den 4) Struga 

Prohlídka mĕsta Struga – mĕsta poezie a rodné mĕsto bratří Miladinových. Návštĕva kostela Sv. Bohorodička v Kalištĕ. Odjezd do Ochridu a cestou návštĕva kostela Sv. Erazmus.

 
Sv. Bohorodička ve vsi Kališta je malý kostel na západním pobřeží Ochridského jezera s freskovou malbou z 15. – 16. století.

Jeskynní kostel Sv. Erasmus: v okolí Ochridu se nachází vĕtší počet jeskynních kostelů. Výzkumy je dokázáno, že jeskynĕ, která se nachází asi 2 km od Ochridu po pravé stranĕ autocesty Struga- Ochrid, je první, která byla přemĕnĕná na mnišskou celu nebo kostel. Za dobu své dlouhé historie  tento jeskynní kostel byl mnohokrát rekonstruován, avšak fresky, namalované ve skalách, jsou zachovány dodnes.

Na základĕ portrétů se oceňuje, že pocházejí z počátku 13. století. Jméno malíře tĕchto fresek nezůstalo dochováno. Předpokládá se, že kostel a klášterní cely používali mniši nebo malé mnišské bratrství. Kostel je zasvĕcený Sv. Erasmovi, jehož jméno je svázáno s christianizací místního obyvatelstva v 3. století.

↑ top ↑

(Den 5) Prespanské  jezero a Bitola

Odjezd k letnímu rekreačnímu středisku Oteševo přes pohoří Galičica, na kterém se rozkládá jeden ze tří národních parků v Makedonii. Z jednoho bodu na vrcholu pohoří je možno spatřit obĕ jezera, Ochridské a Prespanské. Návštĕva kostela Sv. Georgi v Kurbinovu. Prohlídka Bitoly a ranĕ křesťanského mĕsta Heraklea. Procházka Národním parkem Pelister.
Hlavní  mĕsto oblasti Lynkestidos v Severní Makedonii se nachází v bezprostřední blízkosti dnešní Bitoly. Heraklea je jedno z nejvýznamnĕjších mĕst antické Makedonie. Jeho založení (pol. 4. století p.n.l.) je spojeno s jménem Filipa II. Urbánní vzhled a rozvoj mĕsto získává za starořeckého, římského a ranĕ křesťanského období, avšak svůj vliv zanechal i Řím, Sýrie a Alexandrie. Kromĕ množství různých archeologických nálezů, objevených do dnešního dne, Heraklea je nejznámĕjší svými mozaikami. Tyto mozaiky datují ze 4. století. Námĕty jsou nejrůznĕjší: pávi, voda tryskající z pramenů, jeleni a ptáci pijící vodu z pramene života. Všechny scény mají vyzývat křesťany, k tomu, aby následovali Kristovo učení, představeno symbolicky scénami z lovu nebo z křesťanského ráje.

↑ top ↑

(Den 6) Kruševo, Prilep a Treskavec 

(Den 7) Kavadarci, Negotino, Dojranské jezero, Strumica, Smolarské  vodopády, kláštery Veljusa a Vodoča.

Prohlídka mĕst Kavadarci a Negotino (vinohrady), Dojranského jezera, Smolarských vodopádů, kláštera Sv. Leontij (Vodoča) z r. 1018 a kláštera Veljusa.

Veljusa – klášter Přesvaté Bohorodičky Eleusy.

O výstavbĕ kostela a o jeho zakladateli, episkopu Manuilovi, jakož i o pravidlech duchovního a každodenního života prvních mnichů existují originální historické údaje, t.j. Pravidla (Typik), napsané osobnĕ episkopem Manuilem v období 1085 – 1106. Tento spis představuje jeden z nejstarších známých pravidel v dĕjinách pravoslavného mnišství, který svĕdčí o tisícileté mnišské tradici v Makedonii. Klášter je postaven v r. 1080 a z té doby datuje i nartex a jižní paraklis (kaplička). Freskovní malba je dosti poškozená, přesto se dají rozeznat dvĕ fresky, které datují z tohoto období.